Druhý díl ságy JEDNA STAČÍ! jsem napsal měsíc po napsání prvního dílu s podtitulem Jeden svědek.
Zatímco první díl je zcela podle skutečné události, druhý díl má smyšlený děj, je však sestaven ze skutečně prožitých situací. Alespoň takto byla kniha sepsána, když jsem byl v prvním ročníku na gymnáziu.
Ve druhém ročníku jsem začal přepracovávat opět první díl, který se navýšil o několik málo stránek, a hned poté jsem pracoval na dílu druhém, který se též rozšířil o dalších pár stran. V roce 2007 jsem knihy opět přepracoval a dal je paní profesorce vyučující češtinu na přečtení a zkritizování, co mým knihám říká a zda se jí dějově líbí. Byla nadmíru spokojena a velice mě chválila, ač jsem nevěděl, zda tomu věřit nebo ne. O rok později jsem opět přepracovával první díl, který se z 90-ti stran zvedl na 120, a druhý díl se ze 70-ti stran navýšil na 140 stran. V tomto okamžiku jsem si řekl, že by bylo hezké, kdyby každý následující díl byl o něco tlustší než kniha předchozí. Ale jelikož jsem jednotlivé díly takto rozšířil, rozdělil jsem je do pěti knih, neboť by vcelku měla přes 1.100 stran, což mi připadalo nepřípustné.
V roce 2011 jsem objevil po sedmiletém snažení a hledání nakladatele, který byl ochoten mé dílo vydat. Z tohoto důvodu jsem vypracovával již sedmou verzi románu, který nakonec má 153 stran, a v srpnu kniha poprvé pohlédla na svět. O tom ale více na stránkách samotného románu Jedna stačí!: Jeden svědek.
Měl jsem v plánu vydat druhý díl románu na první výročí prvního románu. Bohužel z časového presu a především proto, že ten rok jsem skládal první ze tří státnicových bloků a poté postupové zkoušky ke státnicím ze čtyř předmětů, vydání knihy jsem odložil. Jediné, co jsem v roce 2012 na knize změnil, bylo, že jsem si uvědomil pár chyb, které jsem musel vyřešit. Dříve mi to nedošlo, však díky přítelovi, který si přečetl zatím jen první kapitolu ze staré verze knihy, mi došlo, že je zvláštní, když v prvním díle je Tomáš z chudé rodiny a ve druhém díle má už ve druhém ročníku rodinný domek s Martinou. A jelikož mi zemřel děda, jehož úmrtí a pohřeb jsem skutečně hodně prožíval, sepsal jsem před první kapitolu ještě další dvě kapitoly o úmrtí dědy a jeho pohřeb, čímž samotný příběh začíná. Tím se mění i samotná podstata knihy, neboť tato dvě kapitoly jsou napsané dle skutečné události. Bohužel jsem toho více nenapsal, jelikož pátý ročník na právnické fakultě mi dával trochu více zabrat. Ale vzhledem k tomu, že jsem se v mé diplomové práci nepřímo zavázal k vydání knihy, vydal jsem nakonec básnickou sbírku Obnažené tajemství, která vyšla v květnu roku 2013.
Jakmile jsem dostudoval a věděl jsem, že státnice budu dělat až v lednu roku 2014, vrhl jsem se naplno na dopsání tak dlouho plánovaného druhého dílu. Když jsem ale knihu otevřel, uvědomil jsem si, že když ji píšu v ich-formě, nemůže hlavní postava vyprávět ostatní situace, které se stanou jeho mamce či dokonce Martině. Z tohoto důvodu jsem začal pracovat na sedmé verzi tohoto románu, který vypadá naprosto jinak. Rozhodl jsem se totiž román sestavit ze tří částí, které vyprávějí stejný příběh z jiného pohledu. Nejhorší na psaní takového příběhu je psát ho tak, aby se postupně doplňoval ostatními paralelními příběhy. Tímto se kniha automaticky rozšířila o několik dalších stran.
12. srpna 2013 jsem dopsal všechny tři části první kapitoly, kterou mi dva korektoři o dva dny později zkontrolovali a opravili.
27. srpna 2013 jsem během dopoledne a poledne dokontroloval dopsanou druhou kapitolu, jíž jsem dopsal v ten den v půl druhé v noci, a následně rozpracovanou knihu odeslal korektorům. Však největší sranda je, když jsem zjistil, že druhý díl je už teď stejně tlustý jako celá předchozí kniha. První díl ságy má celkem cca 207.000 znaků včetně mezer, druhý díl ságy po dopsání druhé kapitoly z plánovaných dvanácti kapitol už teď má cca 206.000 znaků včetně mezer. Pokud to takto půjde dál, vypadá to, že kniha bude mít něco kolem 450-ti stran.
6. září 2013 přesně v 2.25 jsem dopsal poslední slovo třetí kapitoly. Myslel jsem, že tato kapitola bude krátká, neboť první část obsahuje 14 stran, druhá jen 9 stran a u třetí jsem očekával tak 5 stran. Ale když jsem začal psát a vymyslel si jednu nepodstatnou zápletku, vznikla z toho dějová zápletka na 13 stran. Takže i tato kapitola má celkem 41 stran a už se nacházíme na 260.000 znaků, čímž je první díl románu nenávratně překonán.
15. září 2013 jsem přesně v 0.00 hodin dopsal poslední slovo čtvrté kapitoly. Jelikož jsem vše napsal už v první části, která má celkem 20 stran, pochyboval jsem o tom, že další dvě části budu rozepisovat. Druhá část tím byla svědkem, neboť se rozpíná jen na 8 stranách. V poslední části jsem však vymyslel hodně důležitých a podstatných novinek, které napomohly rozšířit celou kapitolu, která teď má celkem 45 stran. Stala se tudíž druhou nejdelší kapitolou. Román ještě není ani v polovině a už má 202 stran s celkovým počtem znaků přes 357.000. Samozřejmě korektor ji už druhý den začal číst.
28. září 2013 jsem ve 13.00 dopsal poslední slovo páté kapitoly. Zvláštnost je v tom, že v původní verzi existuje kapitola "Příručka pro amatéry", zatímco v nové verzi je celá kapitola rozdělena na dvě (tedy 5. a 6. kapitolu), a přitom zápletka s příručkou pro amatéry byla zcela vyškrtnuta. První polovina staré kapitoly tedy nese neutrální název "Vánoční svátky" v první a třetí části a "Výpověď" v části druhé. Kapitola se rozprostírá na 46-ti stranách.
30. září 2013 jsem ve 13:50 dopsal poslední slovo šesté kapitoly. Pokud se divíte, že jsem celou kapitolu o 43 stranách psal tak krátce, nedivte se. Je tomu tak proto, že jsem původně přepisoval kapitolu "Příručka pro amatéry" ze staré verze knihy, ale když jsem celou kapitolu oblékl do nového kabátu, vzniklo z toho 32 stran, které jsem rozdělil na polovinu. První část šesté kapitoly jsem tedy měl napsanou a pak už zbývalo držet se již vymyšlené linie a dopsat zbývající dvě části po 8 a 19 stranách. K dnešnímu datu kniha obsahuje 275 stran, čímž předčila i mou poslední knihu Obnažené tajemství, která se rozprostírá na 272 stranách. A počet znaků ke konci kapitoly? Skutečně rapidně vzrostl - nyní počítá 543 a půl tisíce znaků včetně mezer.
13. října 2013 jsem přesně ve 20:35 napsal poslední tečku sedmé kapitoly. Dal jsem si s kapitolou trochu na čas, jelikož jsem celý týden neměl čas na psaní z důvodu zařizování mé historicky první karaoke show s názvem Karaoke s Lerym. Naštěstí měla úspěch a bude se opakovat pravidelně každý měsíc. Teď ale zpět k této kapitole. Zvláštní na ní bylo to, že v původní verzi jsem vyškrtal sedm stran z deseti, přesto jsem však celou kapitolu rozepsal na 21 stran v první části a pak po sedmi a sedmnácti stranách v ostatních dvou částech. Kniha má tedy v současnosti 326 stran s celkovým počtem 643.721 znaků včetně mezer.
Po předchozích zkušenostech ohledně sponzorů na knihu jsem se rozhodl, že tentokrát žádného hledat nebudu - více v článcích o vzniku předchozích knih. Přesto mě ale napadlo oslovit pár lidí s tím, že kdyby mi věnovali třeba jen dva tisíce na podporu vzniku knihy, udělám jim ve své knize reklamu formou loga na úvodním listu románu a pak několika slovy v závěrečném poděkování. Ač jsem spustil inzerát a oslovil tak několik lidí, jen jeden mi přislíbil pomoc dne 20. října 2013. Tímto ochotným mužem je můj kamarád Miroslav Melka, General manager ve firmě Sell-wood, s.r.o. - Výroba, obchod a služby.
V termínu 1.-30. listopadu 2013 je spuštěn předprodej tohoto románu a jako bonus k tomu nabízím obě mé předchozí knihy také jen za výrobní cenu. O důvodu předprodeje si více můžete přečíst ZDE a zveřejněnou ukázku, kterou jsem musel doplnit krátkým vysvětlením, jelikož mi chodily hodně negativní ohlasy na mou osobu, si můžete přečíst ZDE.
2. listopadu 2013 v 16:30, přesně měsíc před vydáním knihy, jsem dopsal osmou kapitolu, která se v první a třetí části jmenuje "Další pochyby" a ve druhé části "To stáří". Tato kapitola je nejkratší, za což jsem moc vděčný, jelikož jsem tak o pár stránek snížil celkový počet stran, který už teď je tak dost vysoký. Celkem má 28 stran.
Jelikož mě tížil čas a kniha musela být 1. prosince odeslána do nakladatelství, musel jsem změnit i formu vytváření svého díla. Místo abych psal jednotlivé kapitoly po částech jako celek, rozhodl jsem se dopsat celou první část a nechat stranou ty ostatní části. Nakonec, ač jsem to neplánoval, jsem v pátek 8. listopadu 2013 dopsal poslední slovo celé první části. Vše jsem ještě zkontroloval a celou část jsem odeslal svému druhému korektorovi do Prahy. Především v první části by totiž neměly být žádné chyby.
A 19. listopadu 2013 jsem konečně ukončil celou druhou část, kterou vypráví mamka hlavní postavy, a musím říct, že jsem se u psaní klepal až téměř brečel, jak silný její příběh je. V současné chvíli má román 454 stran.
Román jsem dopsal přesně v 18:30 v neděli 24. listopadu 2013. Teď už jen čekat na korektory, co mi s dílem provedou. Mé dílo má celkem 992.234 znaků (počítám jen text, nikoli reklamy na předchozí info a O autorovi). Pokud bych to měl porovnat s prvním dílem JEDNA STAČÍ!: jeden svědek s celkovým počtem znaků 207.947, druhý díl by při zachování původního formátování měl přesně 730 stran. Ale vzhledem k tomu, že dle podmínek nakladatele nesmím přesáhnout hranici 500 stránek, musel jsem zmenšit okraje a písmo z 12 bodů na 10,5, jelikož i velikost 11 přesahovala stanovenou hranici.
Ještě kniha ani nevyšla a už začaly komplikace! Korektor mi týden před zasláním knihy do nakladatelství napsal, že mu má verze na mail před měsícem nedorazila, a proto nemá opravenou ani čárku, a do toho můj kamarád Miroslav Melka přestal komunikovat a reagovat na veškeré mé zprávy stejně jako u vydávání předchozích knih. To bylo slibů a zase nic.
Knihu jsem do nakladatelství odeslal podle plánů hned první den v prosinci s tím, že nakladatel vydal zatím jen ten počet knih, který jsem zadal dle předprodeje, a že zbytek vydá, jakmile bude korektora hotová. Samozřejmě pomoci od kamaráda jsem se nedostal.
Román vyšel přesně v polovině měsíce, tedy 15. prosince 2014. Alespoň jsem měl dárky na Vánoce pro svou rodinu a přátelé, ale také jsem musel rozeslat hromadu knih všem, kteří si ji objednali v předprodeji, aby ji mohli najít pod svým stromečkem.
13. října 2013 jsem přesně ve 20:35 napsal poslední tečku sedmé kapitoly. Dal jsem si s kapitolou trochu na čas, jelikož jsem celý týden neměl čas na psaní z důvodu zařizování mé historicky první karaoke show s názvem Karaoke s Lerym. Naštěstí měla úspěch a bude se opakovat pravidelně každý měsíc. Teď ale zpět k této kapitole. Zvláštní na ní bylo to, že v původní verzi jsem vyškrtal sedm stran z deseti, přesto jsem však celou kapitolu rozepsal na 21 stran v první části a pak po sedmi a sedmnácti stranách v ostatních dvou částech. Kniha má tedy v současnosti 326 stran s celkovým počtem 643.721 znaků včetně mezer.
Po předchozích zkušenostech ohledně sponzorů na knihu jsem se rozhodl, že tentokrát žádného hledat nebudu - více v článcích o vzniku předchozích knih. Přesto mě ale napadlo oslovit pár lidí s tím, že kdyby mi věnovali třeba jen dva tisíce na podporu vzniku knihy, udělám jim ve své knize reklamu formou loga na úvodním listu románu a pak několika slovy v závěrečném poděkování. Ač jsem spustil inzerát a oslovil tak několik lidí, jen jeden mi přislíbil pomoc dne 20. října 2013. Tímto ochotným mužem je můj kamarád Miroslav Melka, General manager ve firmě Sell-wood, s.r.o. - Výroba, obchod a služby.
V termínu 1.-30. listopadu 2013 je spuštěn předprodej tohoto románu a jako bonus k tomu nabízím obě mé předchozí knihy také jen za výrobní cenu. O důvodu předprodeje si více můžete přečíst ZDE a zveřejněnou ukázku, kterou jsem musel doplnit krátkým vysvětlením, jelikož mi chodily hodně negativní ohlasy na mou osobu, si můžete přečíst ZDE.
2. listopadu 2013 v 16:30, přesně měsíc před vydáním knihy, jsem dopsal osmou kapitolu, která se v první a třetí části jmenuje "Další pochyby" a ve druhé části "To stáří". Tato kapitola je nejkratší, za což jsem moc vděčný, jelikož jsem tak o pár stránek snížil celkový počet stran, který už teď je tak dost vysoký. Celkem má 28 stran.
Jelikož mě tížil čas a kniha musela být 1. prosince odeslána do nakladatelství, musel jsem změnit i formu vytváření svého díla. Místo abych psal jednotlivé kapitoly po částech jako celek, rozhodl jsem se dopsat celou první část a nechat stranou ty ostatní části. Nakonec, ač jsem to neplánoval, jsem v pátek 8. listopadu 2013 dopsal poslední slovo celé první části. Vše jsem ještě zkontroloval a celou část jsem odeslal svému druhému korektorovi do Prahy. Především v první části by totiž neměly být žádné chyby.
A 19. listopadu 2013 jsem konečně ukončil celou druhou část, kterou vypráví mamka hlavní postavy, a musím říct, že jsem se u psaní klepal až téměř brečel, jak silný její příběh je. V současné chvíli má román 454 stran.
Román jsem dopsal přesně v 18:30 v neděli 24. listopadu 2013. Teď už jen čekat na korektory, co mi s dílem provedou. Mé dílo má celkem 992.234 znaků (počítám jen text, nikoli reklamy na předchozí info a O autorovi). Pokud bych to měl porovnat s prvním dílem JEDNA STAČÍ!: jeden svědek s celkovým počtem znaků 207.947, druhý díl by při zachování původního formátování měl přesně 730 stran. Ale vzhledem k tomu, že dle podmínek nakladatele nesmím přesáhnout hranici 500 stránek, musel jsem zmenšit okraje a písmo z 12 bodů na 10,5, jelikož i velikost 11 přesahovala stanovenou hranici.
Ještě kniha ani nevyšla a už začaly komplikace! Korektor mi týden před zasláním knihy do nakladatelství napsal, že mu má verze na mail před měsícem nedorazila, a proto nemá opravenou ani čárku, a do toho můj kamarád Miroslav Melka přestal komunikovat a reagovat na veškeré mé zprávy stejně jako u vydávání předchozích knih. To bylo slibů a zase nic.
Knihu jsem do nakladatelství odeslal podle plánů hned první den v prosinci s tím, že nakladatel vydal zatím jen ten počet knih, který jsem zadal dle předprodeje, a že zbytek vydá, jakmile bude korektora hotová. Samozřejmě pomoci od kamaráda jsem se nedostal.
Román vyšel přesně v polovině měsíce, tedy 15. prosince 2014. Alespoň jsem měl dárky na Vánoce pro svou rodinu a přátelé, ale také jsem musel rozeslat hromadu knih všem, kteří si ji objednali v předprodeji, aby ji mohli najít pod svým stromečkem.
V současné době se s Miroslavem Melkou nepřátelíme, ba naopak mi hrozí pomstou za tyto výše uvedené řádky a nazývá mě za největší "ženu od prasete" na světě. A zatím stále čekám na dokončenou korektoru textu.
Žádné komentáře:
Okomentovat